Nabídka prezidentských kandidátů je zajímavá. Kterého ale zvolit?

Navzdory současným populistickým a extrémistickým trendům v politice, vygenerovala nadcházející volba prezidenta velmi slušnou nabídku kandidátů. Pojďme se mrknout, koho tam máme a koho (ne)volit...

Jiří Drahoš - nesporně kvalitní osobnost, slušný, vzdělaný akademik a manažer, který zvládl efektivně řídit tak náročnou instituci, jakou je Akademie věd. Nedostatkem se zdá být určitá nevyhraněnost a nevýraznost v politických názorech, ale to může být nakonec výhodou, která konečně začne zemi spojovat a ne rozdělovat. Prezidentská role je právě o tom…

Pavel Fischer - pravděpodobně nejkvalifikovanější kandidát. Působil jak v domácí politice, a to dokonce v té "hradní"v jejích zlatých dobách, tak i v zahraniční politice a diplomacii. Přesně ten background, který by měl kandidát na prezidenta mít. Navíc je to vizionář, člověk mezinárodního rozhledu a morálně silná osobnost, která může zastavit lavinu hulvátství a vulgarity v naší politice. Slabší stránkou může být jeho diplomatičnost jazyka, kterému nemusí vždy všichni dobře rozumět. Ale to se dá odnaučit :)

Marek Hilšer - občansky aktivní, liberální, mladý muž, který má ještě politickou budoucnost před sebou. Je to odvážná osoba, známá svými veřejnými aktivitami nejen v oblasti medicíny, ale i boje za lidská práva. S jeho profilem by ho možná bylo pro prezidenta škoda, neboť je spíše osobností do parlamentní, či vládní politiky. Navíc se zdá být hendikepem jeho nízký věk. Tedy něco, co by bylo v jiné politické roli výhodou. Stačí se podívat na premiéry ve Francii, Kanadě, Rakousku a Holandsku...

Michal Horáček - veřejně známý, inteligentní a důvěryhodný kandidát, který dokázal své kvality jak v podnikání, tak v umění a občanském sektoru. Jako umělec má v české kotlině určitou výhodu a coby štědrý podporovatel charitních projektů budí důvěru. Slabší stránkou je nejspíš jeho politická nezkušenost, ale díky tomu se Hrad může stát civilnějším a bližším lidem. Trochu mu to může komplikovat pověst miliardáře, ale Babiš taky přesvědčil miliony lidí "o své nesobeckosti"..:)

Vratislav Kulhánek - asi nejzkušenější manažer mezi kandidáty, prověřený v naší nejúspěšnější firmě - Škodovce - v jakémsi "národním zlatu". Navíc nesporně důvěryhodný a seriózní člověk. Vážnou vadou je absence kontaktu s politikou a slabé charisma, které je potřebné k oslovení občanů. Škoda, že nekandiduje na ministra hospodářství, kde by měl asi málo kvalifikovanějších protikandidátů, ale na prezidenta to asi není úplně ono...

Mirek Topolánek - největší „homo politicus“ mezi kandidáty. Je to profilovaný politik s jasnými názory a poměrně rozsáhlou politickou zkušeností. To je ale i jeho hendikep. Za prvé je příliš "umazaný" českou politikou posledních dvou dekád a svým polovulgárním projevem bohužel nenabízí přílišnou alternativu současné hradní konstelaci.

Petr Hannig - zřejmě nejméně kvalifikovaný kandidát z nabízených. Jeho neznalost politiky a naivní "vlastenecké" názory nebudí důvěru a v zásadních otázkách by mohl svým diletantismem ohrozit budoucnost země. Kvalitou je nesporně jeho bezprostřednost, zejména při zpěvu hitů, jako například "Domů k mámě". Ale to asi nebude pro výkon prezidentského úřadu stačit...:)

Jiří Hynek - nesporně nejasertivnější lobbista, když se pokouší o kandidaturu na prezidenta. Jako zbrojař budí dojem, že mu jde o nové zakázky pro jeho segment průmyslu, v čemž mu může prezidentský post jistě pomoci. Otázkou je, co by z jeho zvolení měl zbytek z deseti milionů českých občanů.

Miloš Zeman - to "nej" nakonec. Zeman je nesporně jedna z nejhorších politických postav naší historie. Svou morální pokleslostí se blíží asi jen Gottwaldovi a směřováním politiky zase nejspíš Husákovi. Otáčí kormidlo naší země od vyspělé části světa k polodiktátorkým a spíše rozvojovým zemím. Kromě toho jde o osobu narcistní, která využívá prezidentský post k tomu, aby obohatila členy své politické tlupy a pomstila se všem svým politickým nepřátelům. Nesporně jde o inteligentního a talentovaného manipulátora, který pro své výhody dokázal získat dostatek podporovatelů.

Zdá se, že jakákoliv volba v horní polovině kandidátského seznamu bude pro naši zemi přínosná. Poslední tři kandidáti představují spíše riziko pro naši budoucnost. Nejrizikovějším je nesporně Zeman. Pokud je hlavním cílem těchto voleb Zemana z Hradu dostat, tak na základě preferencí je nejstrategičtější volbou Jiří Drahoš…